Britský spisovatel sci-fi H. G. Wells jednou řekl: „Když uvidím dospělého muže jedoucího na kole, nebudu zoufat o budoucnost lidstva.“ Eins má také slavné rčení o kolech, když říká, že „Život je jako jízda na kole. Chcete-li si udržet rovnováhu, musíte se stále pohybovat vpřed.“ Jsou kola pro lidi opravdu tak důležitá? Jak jízdní kolo, které dnes většina lidí používá k řešení „poslední míle“ dojíždění, historicky bořilo bariéry tříd a pohlaví?

V knize „Bicycle: Wheel of Liberty“ britského spisovatele Roberta Paynea chytře kombinuje kulturní historii a technologické inovace jízdních kol s vlastními objevy a pocity jakožto cyklistického nadšence a nadšence do cyklistiky a otevírá nám tak oblačnosti historie, které objasnily příběhy svobody na „Kolu svobody“.

Kolem roku 1900 se jízdní kola stala každodenním dopravním prostředkem pro miliony lidí. Poprvé v dějinách lidstva se dělnická třída stala mobilní – měla také možnost cestovat tam a zpět, kdysi přeplněné sdílené bydlení bylo nyní prázdné, předměstí se rozrostla a v důsledku toho se změnila geografie mnoha měst. Kromě toho se ženám rozšířila svoboda a možnosti v cyklistice a cyklistika se dokonce stala zlomovým bodem v dlouhém boji žen za volební právo.

Popularita jízdního kola v době automobilů poněkud poklesla. „V polovině 70. let 20. století dosáhl kulturní koncept jízdního kola v Británii nejnižšího bodu. Už nebylo vnímáno jako účinný dopravní prostředek, ale jako hračka. Nebo ještě hůř – jako havěť v dopravě.“ Je možné, aby jízdní kolo inspirovalo tolik lidí, jako tomu bylo v minulosti, aby udrželo více lidí v tomto sportu, aby rozšířilo tento sport co do formy, rozsahu a novosti? Payne se domnívá, že pokud jste se někdy při jízdě na kole cítili radostně a svobodně, „pak sdílíme něco zásadního: Víme, že na kole je všechno.“

Snad největším dopadem jízdních kol je to, že boří rigidní třídní a genderové bariéry a demokratický duch, kterého s sebou přináší, je mimo síly dané společnosti. Britský autor H. G. Wells, kterého jedna biografie kdysi nazvala „laureátem cyklistů“, použil kolo v několika svých románech k ilustraci dramatických změn v britské společnosti. Kniha „Kola šance“ byla vydána v prosperujícím roce 1896. Hlavní hrdina Hoopdriver, pomocník v obchodě s oděvy z nižší střední třídy, se na cyklistickém výletě setkal s dámou z vyšší střední třídy. Ta odešla z domova. „Cestu na venkov na kole“, aby ukázal svou „svobodu“, používá Wells tuto skutečnost k satirizaci systému společenských tříd v Británii a toho, jak na něj ovlivnil příchod kola. Na silnici byl Hoopdriver dámě rovný. Když jedete na kole po venkovské silnici v Sussexu, společenské konvence oblékání, skupiny, kodexy, pravidla a morálka, které definují různé třídy, jednoduše mizí.

Nelze říci, že kola podnítila feministické hnutí, je třeba říci, že vývoj obou se shoduje. Přesto bylo kolo zlomovým bodem v dlouhém boji žen za volební právo. Výrobci kol samozřejmě chtějí, aby i ženy jezdily na kole. Dámská kola vyrábějí už od prvních prototypů kol v roce 1819. Bezpečné kolo všechno změnilo a cyklistika se stala prvním sportem nejoblíbenějším u žen. Do roku 1893 téměř všechna kola...Výrobci vyráběli dámské modely.